Vydání INTRO Přístavby vás zavede do fascinujícího světa, kde se historie setkává s modernou a vznikají nové příběhy architektury. Přístavby nejsou jen praktickým řešením – jsou odpovědí na potřebu zachovat hodnoty minulosti a zároveň vytvořit prostor, který odpovídá současným požadavkům.
Inspirujte se příklady, jako je citlivá obnova Automatických mlýnů, která proměnila historický industriální objekt v živé kulturní centrum, nebo rodinný dům v Dehtárech, kde přístavba přinesla nový život do tradiční venkovské krajiny. Architekti v těchto projektech nejenže respektovali původní struktury, ale dokázali do nich vnést nový rozměr a smysl.
Vydání vás rovněž seznámí s filozofií přístaveb – jak správně propojit staré a nové tak, aby výsledek byl harmonický a funkční. Od detailních pohledů na architektonické „spáry“, které spojují různé časové roviny, až po příklady mezinárodních projektů, kde přístavby zcela mění charakter původních staveb.
Objevte v INTRO Přístavby příběhy o transformaci prostoru a inspiraci pro vlastní tvorbu. Toto vydání ukazuje, že architektura není jen o stavění – je to cesta, jak propojovat generace, vytvářet kontinuitu a dávat budovám nový život.
Formát vydání 225 × 285 mm, rozsah 144 stran
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
Jazyk vydání čeština
Cena 229 Kč
EDITORIAL
Přátelé,
když jsme v redakci začali přemýšlet o tématu prosincového speciálu, kterým jsou přístavby, nedošlo nám, jak obsažné téma to je. Nebyli jsme schopni procentuálně vyjádřit, nakolik je ve stavební produkci – jež snese označení architektura – přítomna novostavba a nakolik jde vlastně o dostavování, přistavování, slučování…, prostě nakolik jde o reakci na již předpřipravený stav. Konstrukční, urbánní, programový. Ale jde o procento značné, značnější, než jsem tedy alespoň já na první pohled vnímal. Možná je to tím, že novostavby sklízejí větší pozornost a slávu, přístavby jsou skromnější. O pozornost se dělí a vědí o tom.
Je nasnadě, že reakce je podmíněná. (Tedy nikoli v Pavlovově smyslu slintání, jemuž se celkem nepochopitelně říká kanění. Psi neslintají, ale kaní. Protože mám tak málo příležitostí tohle sdělit, musel jsem se o to s vámi prostě podělit.) Přístavba je podmíněna již existujícím stavem, a to značně. V našem redakčním výběru figurují až na jedinou výjimku jen takové stavby, které jsou s tou původní v dotyku, nějak jí prorůstají, přimykají se k ní. A sledovali jsme, nakolik se autoři s napojením nového na staré vyrovnají.
Hned v úvodním slově Miroslav Pospíšil připouští, že poslední roky se nevěnuje prakticky jiným stavbám, než pří-stavbám. Také Pavel Bouše se ve svém textu na straně 58 s přístavbou jako fenoménem vyrovnává. Používá k tomu termín spára a ten text je moc pěkný. Nebudu ho parafrázovat, přečtěte si ho.
Pokud bychom chtěli při definování přístaveb použít antropocentrický opis, nebál bych se přirovnání, že jde o druhé manželství. Ti, co takovou zkušenost mají, jistě potvrdí, že vztahová adice může po letech chátrání život zase rozsvítit. U staveb lze někdy spatřit totéž…
Martin Verner, šéfredaktor